11. kapitola ~ Někdy se nedá odpustit ani nejlepším kamarádům

4. října 2009 v 10:46 | Annie |  Kruh posedlosti
Listopad se proměnil v mrazivý prosinec. Několikrát během týdne bylo minus dvacet. Nesněžilo, ale mrzlo až praštilo. Hodiny ve sklepení se musely přesunout do starých učeben ve vyšších patrech a Zmijozelští, kteří bydleli pod hradem, chodili často s červenými nosy, jaká jim byla zima. Okolo hradu byli cestičky uklouzané a proto se několikrát stalo, že někdo upadl a zranil se, zlomil si ruku nebo zvrtl kotník. To poté měla madame Pomfreyová z ošetřovny co dělat, aby všechny zlomené kosti napravila.

Famfrpálový zápas mezi Zmijozelem a Mrzimorem byl kvůli nepřízni počasí zrušen a i ostatní družstva neměli tréninky. Jednou nás James ovšem vyhnal ven, abychom si zaběhali okolo hradu. Claire se díky tomu nachladila a skončila na ošetřovně s vysokou horečkou. Kapitán mužstva už to raději napodruhé nepokoušel.

Stejně ledová jako počasí jsem byla i já k Severusovi. Nedokázal pochopit, že má Jamesovu rudovlásku nechat na pokoji. Častokrát jsem potkávala Lily celou posmutnělou, jak se jí bratr snažil přesvědčit, aby se mnou promluvila. Chtěla jsem jí říct, že jsem slyšela o čem mluvili. Ovšem určitě by to vyznělo, že jsem je špehovala. Věděla jsem, že jí to budu muset říct. Jinak se utrápí.

~

S Heather jsme společně spěchaly zpátky do hradu, kde bylo alespoň o pár stupů tepleji než venku u skleníků. Chumlaly jsem se do teplých kabátů, ale i skrz ně nás bodal chlad.

"Proč nepřesunou do hradu i bylinkářství? Myslím, že by pár kouzly mohli udělat nějaký provizorní skleník," stěžovala si Heath cestou a šálu, kterou měla omotanou okolo krku si ještě více utáhla, div se neuškrtila.

"Asi aby to tu nebylo tak nudné." Zašklebila jsem se.

Pomalu jsem šla po zmrzlé cestě. Na nohou jsem měla jen tenisky, protože mi ráno přišlo zbytečné brát si teplé boty s hrubou podrážkou na jednu venkovní hodinu. Jenže často se stává, že chybami se člověk učí. Jedna noha mi podjela a já upadla. Rukama jsem se snažila pád zbrzdit. Ozvalo se hlasité křupnutí a levou rukou mi projela palčivá bolest. Ještě chvíli jsem jela po ledové ploše, než jsem se zastavila. Cestou jsem se uhodila do hlavy.

"Sprite," zaslechla jsem, jak Heather vyděšeně volá.

Ležela jsem ani se nehnula a koukala na šedou oblohu nade mnou.

Ze skupinky sedmáků, kteří šli proti nám vyběhlo pět lidí a všichni se hnali ke mně, z druhé strany přiběhla Heather, Trinity a Camilla.

"Sprite," ozývalo se moje jméno od několika lidí najednou. Nad mojí hlavou se objevilo několik známých obličejů.

"Nešahej na ní," zavrčel můj bratr na některého z mých nových nebelvírských kamarádů.

"Ty na ní nešahej. Nepromluvil si na ní přes dva měsíce a teď si hraješ na hodného bratřička?" Sirius byl také v ráži.

Protočila jsem oči. "Nemusíte se kvůli mě hádat, vstanu a dovedu se na ošetřovnu sama." Zapřela jsem se zdravou rukou o ledovou plochu a snažila se postavit na nohy. Pravá noha ovšem nespolupracovala a já se znovu složila k zemi.

"Asi ne," prohodil James, sehnul se a lehce mě zvedl ze studené země.

"Vzal bych jí tam sám, Pottere," poznamenal Severus.

"Nech toho, Seve. Běžte na hodinu. Chci, aby se mnou šel jen James a Lily mi může vzít tašku." Tím jsem všechny odvelela na vyučování. Heather se na mě zlostně podívala.

"Jen běžte," sykla jsem na ní a na mé kamarádky.

"Vážně nemáme jít s tebou?" zeptal se Sirius starostlivě. Vedle něho stál Remus se stejně ustaraným výrazem.

"No tak, nepotřebuji publikum při dorůstání kostí. Jen běžte." Zdravou rukou jsem je popohnala ke skleníkům.

Rudovláska zvedla mojí tašku a vydala se za námi směrem k hradu.

"Lil, můžeš prosím otevřít dveře?" poprosil James svou milovanou dívku před dveřmi na ošetřovnu.

"Jasně," přiskočila Lily ke dveřím a hbitě je otevřela, až se rudé vlasy zavlnily.

"Madame Pomfreyová, máme tady raněného," zavolal James a položil mě na jednu z volných postelí.

"Další zlomenina?" zeptala se ošetřovatelka, když vyšla ze dveří svého pokoje.

"Ano," přikývla jsem.

Madame Pomfreyová rychle přešla pokoj a začala mi kontrolovat ruku i nohu.

"Bolí vás něco jiného kromě těch dvou zlomených končetin?" zeptala se po chvilce zadumaně.

"Uhodila se do hlavy," pronesla Lily.

"Takže vás bolí hlava?" zeptala se znova madame Pomfreyová.

"Trochu," přikývla jsem s hlavou na polštáři.

"Ta ruka je zlomená na dvakrát. Budu si vás tu muset nechat přes noc. Vy dva by jste měli jít, slečna Snapeová půjde spát." Obrátila se k Lily a Jamesovi. Poté nalila z lahve do skleničky lektvar barvy bažiny.

"Vypijte to!" poručila mi ošetřovatelka. "A vy dva už běžte!" přikázala rázně.

Stejně tak, jak lektvar vypadal, tak i chutnal. Zakřenila jsem se, ale polkla. "Fuj!"

James mi chtěl s jednou rukou na klice zamávat.


"Počkejte ještě chvilku," zavolala jsem v poslední chvíli. Musím to Lily říct. Musím se postarat o to, aby se už netrápila. "Můžu s tebou mluvit, Lil?"

Kamarádka se na mě zaskočeně podívala, ale přikývla. Posadila se na okraj postele a počkala, až se zmatený James a nakvašená madame Pomfreyová odeberou k odchodu.

"Já vím, že tě Severus neustále uhání k tomu, aby si se mnou promluvila," začala jsem.
Rudovláska vykulila oči. "Jak?" zašeptala.

"Jednou jsem vás zaslechla kousek od knihovny. Nechtěla jsem poslouchat, vážně nechtěla, a pak jsem den za dnem sledovala, jak si utrápenější a utrápenější."

Zavrtěla hlavou, její vlasy jí poletovaly okolo hlavy jako plamínky nad ohništěm.

"Ach, Sprite." Pohladila mě po ruce, která ležela podél mého těla. Bylo vidět, že jí spadl kámen ze srdce "Promluvila bych s tebou, nebýt toho, že mě nazval v pátém ročníku mudlovskou šmejdkou. Od té doby už to pro mě není kamarád."

"Stále jsi mu to neodpustila?" ptala jsem se zbytečně.

"Ne. Chtěla jsem ti říct, že se mnou mluvil a že mu máš odpustit, ale stále se ve mě něco příčilo. Nemohla jsem."

Oči se mi začaly sami zavírat, cítila jsem, jak víčka jsou těžší a těžší.

"Jen douf…ám…, že už…se nebud…tráp." Chtěla jsem ještě toho tolik říct, ale moc lektvaru nade mnou vítězila.

"Nebudu." Pochopila Lily význam nesmyslných slov a zvedla se z postele. "Zítra se na tebe přijdeme podívat," slíbila ještě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.