Bezcitnost

29. září 2009 v 17:39 | Annie |  Jednorázové povídky
Seděla uvelebená v měkkém křesle a mlčky sledovala vchodové dveře. Čekala na svého milovaného každý večer. On se většinou zdržel u své matky, aby jí povyprávěl jak Ginny roste bříško, jak malé dítko kope a jak skvěle vaří. Pracoval společně se svým otcem. V domě, který si mladí manželé vybudovaly byl klid. Jen čas od času zapraskal oheň v krbu. Ginny měla strach být v tomhle velkém domě sama. Uslyšela kroky, jak skřípěl štěrk pod botami. Otevřely se dveře a dovnitř vešel mladý blonďatý muž. Ginny se okamžitě zvedla a skočila Dracovi do náruče. Zaplavila ho tisícem polibků. V tichosti posadila Draca do křesla a odběhla ohřát jídlo, které celý den s láskou připravovala.
"Jaký jsi měl den drahý?" zeptala se potichu. Celý den nepromluvila a tak trochu chraptěla.
"Celkem to šlo. Na ministerstvu se teď nic neděje," odpověděl a napíchl na vidličku kus brambory. Ginny se také usadila ke stolu a začala jíst svou porci.
"A jak se má tvá matka?" zeptala se znovu.
"V pořádku. Myslí si, že bys k ní zítra měla zajít. Jsi tu pořád tak sama Ginn, a ona na tom není jinak," pohladil jí po ruce. Ginny přikývla. Oddychla si. Ten dům se jí líbil, ale měla z něj strach. Zvlášť, když v něm měla být sama. Stál na vrcholku kopce pod lesem. Okolo nebyli žádní sousedé, které by mohla navštívit nebo popovídat si s nimi. Proto ten dům tak nesnášela, zároveň ho milovala. Bylo to jejich hnízdečko lásky. Draco dojedl a zvedl se ze židle. Sebral svůj i Ginnin talíř, ze kterého si párkrát nabrala na vidličku a odnesl je. Když se vrátil objal sedící Ginny zezadu a pohladil její trochu narostlé bříško.
"Jak bys chtěla, aby se jmenovalo?" zeptal se. Ginny se zapřemýšlela. Na tohle zatím ani nepomyslela. Byla ve čtvrtém měsíci těhotenství.
"Já nevím," odpověděla. Draco se posadil vedle ní na židli a políbil jí.
"Co třeba Luna?" navrhla.
"Luna? Myslíš podle Luny Longbottomové?" zeptal se. To jméno se mu líbilo.
"Ano, je to moje kamarádka. Dlouho jsem jí neviděla, kde teď vlastně Longbottomovi bydlí?"
"Neville přeci vyučuje bylinkářství v Bradavicích. Myslím, že bydlí v Prasinkách," odpověděl Draco. Oba ještě dlouho přemýšleli, jak svého prvního potomka pojmenují. Napadalo je spousta jmen po jejich přátelích a známých. Nakonec se oba dohodli na Luně pro dívku a Nicolase pro chlapce.

Druhý den ráno uvařila Ginny k snídani slaninu s vejci. Draco nepospíchal do práce a doprovodil Ginny do Malfoy Manor. Narcissa svou snachu uvítala s nadšením. Nechtěla být v tom velkém domě sama, stejně jako Ginny. Dlouho si povídali venku na zahradě. Užívali s prvního jarního sluníčka. Odpoledne se Ginny vracela domů se slovy, že se zítra znovu staví, aby nebyly tak osamoceny. Uvařila Dracovi večeři a posadila se do křesla u vchodových dveří. Dnešní návštěva jí tak zmohla, že na chvíli zavřela oči a usnula. Zaslechla kroky, ale oči stále neotvírala. Políbil jí na rty. Ginny ho pohladila po vlasech. Čekala je krátké a ježaté. Tyhle nepatřily Dracovi. Byly dlouhé. Otevřela oči a podívala se na ty, které na ní upíraly pohled. Bledé modré oči. Stejné jako měl Draco. Ginny se lekla. Proč jí její tchán líbal? Chtěla se zvednout křesla, ale Lucius jí přitlačil zpět do křesla, posadil se na její klín. Strhl jí košili, rozepnul hedvábnou podprsenku a pohladil její ňadra. Ginny ho chtěla odstrčit. Udeřil jí do tváře. Zatočila se jí hlava. Lucius jí líbal okolo krku. Pokračoval dolů, objel jazykem pupík. Se zapínáním u sukně se nezdržoval. Chtěl to, co mu jeho žena už dávno nechtěla dát. Roztrhl šev a svlíkl jí kalhotky. Ginny se ho snažila zadržet, ale on se s ničím nezdržoval. Přála si, aby se otevřely dveře a v nich stál Draco. Aby mu v tom zabránil a ochránil jí. Osahával její nahé tělo a sundal si své kalhoty. Byl blízko k tomu, co chtěl, co potřeboval. Znovu se na ní posadil. Už byl opravdu blizoučko svému cíli. Ginny se ho pokusila naposledy odstrčit. Udeřil jí do spánku. Bezvládně padla do křesla. Políbil jí na rty. Necítila to. Pohladil jí po tváři. Usmíval se. Ginny byla ovšem v bezvědomí. Vnikl do ní a po několika minutách vyvrcholil. Probrala se ve chvíli, kdy mizel ve dveřích s úsměvem na rtech. Znovu položila hlavu na opěradlo.
"Ginny!" zatřepal s jejím tělem Draco. Otevřela oči. Byla slabá. Moc slabá. "Co se stalo?" zeptal se.
"To Lucius," pohladila ho po tváři.
"Cože? Ginn, co ti provedl?" posadil jí a přehodil přes ní deku. Celá se klepala. Neměla sílu mu něco vysvětlovat. Přitáhla jeho obličej ke svému a políbila ho.
"Dobrou noc," řekla a usnula. Navždy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tonks Tonks | Web | 20. ledna 2010 v 20:18 | Reagovat

och, merlin! to bolo... fúh... od luciusa odporné. inak, vo väčšine poviedok je to zvrhlík, ale znásilniť tehotnú manželku svojho syna ja ne mňa veľa. ešte že si tam nedala detialné opisy.
ale napísané to bolo úžasne, len ten koniec... neviem, čo je horšie, zomrieť, alebo žiť s tým, že ju niekto znásilnil... :S

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.